Když prezident rakouského Nejvyššího účetního dvora (něco jako naše NKÚ) Josef Moser varoval loni v létě politiky, že skryté zadlužení obcí a zemí se může podepsat na snížení mezinárodního ratingu Rakouska, nikdo mu nevěnoval pozornost. Ministryně financí Maria Fekter, která se proslavila spíš jako nelítostná ministryně vnitra (za její přístup k azylantům by se nestyděl ani nebožtík Haider, její tvrdý postoj však žádné hlasy navíc nepřinesl) - se dala slyšet, že je toto Moserovo tvrzení přehnané a nezodpovědné.

Loňské léto bylo vůbec zajímavé. Celková prognóza života na sekeru se vyšplhala v odhadech do roku 2015 až na rekordních 258 miliard Eur. Absolutním rekordmanem v zadlužení je lidovecký hejtman Erwin Pröll; jeden z nejmocnějších a nejpopulárnějších politiků v zemi. Zadlužil zemi Niederösterreich 2,457 miliardami Eur. Hned za ním v závěsu se dvěma miliardami se drží město Vídeň, kde už dlouhou dobu vládne sociální demokrat Michael Häupl.

Moser upozornil ve svém varování hlavně na závratně rostoucí skryté zadlužení 2357 rakouských obcí, které nyní činí zhruba 7,2 miliard a experti ze statistického úřadu odhadují, že nejde o číslo definitivní. Vzniká zde jakýsi šedý dluhový pás nepřiznaných dluhů, respektive dluhů kreativně schovaných do společností, ve kterých mají obce účast. Skutečné zadlužení obcí nejde vůbec zjistit. Lidé z úřadu Statistik Austria už léta upozorňují na to, že v zákoně neexistují sankce za porušení povinnosti hlásit dluhy. Navíc tento úřad ani nesmí získané a neúplné údaje zveřejnit. Výsledek? Obce zákon kreativně obcházejí, dluhy nehlásí nebo je schovávají do extendovaných organizačních složek.

Jako největšího viníka dluhů označují zadlužení starostové sborem zdravotnická zařízení. Ale není to tak jednoduché. Některé obce, jako například Gmünd, jsou i navzdory své malé velikosti naprostými rekordmany. Gmünd má 5557 obyvatel a každý z nich je zadlužen 4776 Eury dluhu.

Jenže doba, kdy rakouské banky praskaly ve švech penězi firem i režimů z celého světa, je tatam. Bankovní tajemství nadále láká, ale banky už nepůjčují tak ochotně, jsou opatrné, jistí se a dnes už - jak známo - neexistuje spolehlivý dlužník. Ani státy ani obce už nejsou dobrá investice. Něco se zadrhlo. Na rakouském zadlužení měst a obcí participují domácí banky 85 procenty, zbytek jsou půjčky ze zahraničí.

Dluhová brzda je už měsíce horkým šlágrem rakouského parlamentu. Josef Moser si může myslet něco o prorocích špatných zpráv. Dluhy samy o sobě nic neznamenají, ale jejich interpretace už rozhoduje o bytí a nebytí států.

Všechno je jed a všechno je lék, záleží jenom na dávce (Avicenna).

Alexandra Alvarová